Historie obce

Hradešice

Obec Hradešice leží na silnice č. 22 na trase Horažďovice - Klatovy. Na tomto místě se kdysi dávno usídlili lidé Ramešovi – Radešovici nebo také lidé Hradešovi – Hradešovici a ti dali obci jméno. Oba názvy pak kolísaly řadu století, až se ustálilo pojmenování Hradešice. Od roku 1854 je potvrzeno úředně. Samo jméno Radeš pochází patrně z bulharštiny.

První zmínka o Hradešicích spadá do roku 1360. Tehdy je připomínán kostel Proměnění Páně jako farní v držení pánů z Janovic. Ten je dodnes dominantou vesnice. Dobu jeho vzniku dokazují zbytky gotických fresek na původní klenbě. Barokně přestavěn byl v polovině 18. století a později pseudorománsky přestavěna věž v západním průčelí a sakristie na severní straně. Za zmínku stojí hlavní rámový oltář z roku 1749 s obrazem Proměnění Páně, doba vzniku obrazu se datuje do roku 1915. Další zajímavostí je rozměrná dřevěná křtitelnice z doby kolem roku 1730, křížová cesta z konce 18. století.

Hradešický kostel se může pochlubit mramorovým figurálním náhrobkem rodiny Švihovských z roku 1625. Toho roku zde byla uložena k věčnému odpočinku Johanka Švihovská, manželka císařského rady a hejtmana Prácheňského kraje Bedřicha Švihovského.  Ten vlastnil panství v Nalžovech a roku 1635 (některé prameny ovšem hovoří o roku 1628) byl i on pohřben do hradešické krypty. Syn Johanky a Bedřicha Ferdinand Václav Švihovský věnoval zdejšímu kostelu varhany a zvon. I on byl roku 1658 pohřben v Hradešicích.

Umístění kostela a kruhová zeď kolem hřbitova naznačují, že kostel měl kdysi obranný charakter.

Hradešická náves byla v roce 1995 zapsána do vesnické památkové zóny. Vesnická památková zóna vykazuje část nebo menší podíl kulturních památek nebo historického prostředí a na klatovském okrese jich je celkem pouze pět. V Hradešicích je takto označen   roubený dům č. 14, u Císařů, a již zmíněný kostel.

Na návsi byla roku 1882 postavena kaplička zasvěcená Sv. Janu Nepomuskému. Přímo uprostřed návsi byl vztyčen památník obětem I. světové války.

Na severní straně návsi stojí barokní fara, která byla obnovena roku 1903. Dnes je sídlem obecního úřadu a knihovny.

Vedle fary nemůžete přehlédnout budovu bývalého hostince U Panušků, kde v roce 1880 zavedl hostinský Karel Panuška jako první v Čechách výrobu uherského salámu.

Při silnici směrem na Klatovy určitě nikdo nepřehlédne kapli Svatého Antonína Paduánského, která je zařazena mezi posvátná a poutní místa diecéze českobudějovické. První zmínka pochází z roku 1787. Od roku 1809 je součástí kaple novogotická hrobka rodiny Taaffů, pánů z Nalžov. Vedle kaple roste 400 let starý dub, nejstarší v kraji. Podle pověsti v těchto místech pobýval v 18. století poustevník.

V Hradešicích stávala svého času také hájovna a mlýn.

Hrávalo se zde také ochotnické divadlo, tato tradice byla v nedávné době znovuobnovena.

Černíč

Na jih od Hradešic leží Černíč. První záznam o její existenci je z roku 1377. Ves náležela stejně jako Hradešice k Rabí, později k Nalžovům, nakonec patřila pánům z Horažďovic. Prvotní tvar Černče znamenal Černcova ves (červený nebo ryšavý). Kvůli obtížné výslovnosti se později ustálil na tvaru Černec nebo Černice. Podoba Černíč je novějšího data.

Na návsi, která má stejně jako hradešická kruhový tvar, stojí kaplička z 1. poloviny 19. století s obdélníkovým půlkruhovým uzávěrem a štítem v průčelí. Byla prohlášena za kulturní památku. Zdobí ji lidový obraz Sv. Martina na plátně a sošky z 19. století. V době jejího vzniku rychtařil v Černíči Martin Soukup, možná proto byla zasvěcena Sv. Martinovi. Zvon v kapli nese jméno Václav podle radního té doby Václava Hranáče. Přímo u kapličky stojí památník obětem I. světové války.

Pod Černíči se kdysi rozkládal také největší rybník v kraji zvaný Velký, podle některých pramenů Vlkonických. 7. července 1854 se po vydatných deštích protrhla jeho hráz. Následná povodeň způsobila velké škody až v Horažďovicích. Rybník nebyl už nikdy obnoven.

Na východ od Černíče je vidět vrch Semlina. Tam byly nalezeny střepy ze slovanského pohřebiště. Na poli pod lesem se našla malá koňská podkova údajně z doby husitské.

Smrkovec

Smrkovec je prvně zmíněn roku 1366. Tehdy držel ves jakýsi Kostano ze Smrkovec. Později patřil Smrkovec pod horažďovické panství.

I zde stojí na návsi kaple, která je zasvěcená Sv. Janu Křtiteli.

V těsné blízkosti vesnice byl založen rybník – Smrkovský.

Severně od Smrkovce se rozkládá vrch, jehož název připomíná zdejší prastaré osídlení – Slavník.